May 2012

24.5.2012

24. may 2012 at 18:06 | Caroline |  Vylívání mozku~

Jo! Už nejméně 6 dní, ale píšu až teď, protože nebyla nálada, ani čas.
V rychlosti o Londýně - byly jsme u černochů, ti nás sotva pozdravili, což celkem nechápu, protože černoši sou spíš přátelští. Aspoň teda ti, které měli ostatní děcka vypadali přátelsky. Pro nás si přišel chlap, co vypadal že neumí napočítat do deseti, ani nám neřekl hello. Do teď nevědí jak se jmenujem.
Ale Londýn, když odečteme ten obrovský ruch a rodinu, byl parádní. I když jsem čekala že budu unesená víc. Nevadí.

Dneska mám chuť udělat článek s fotkama, takže sem dám pár fotek. Nic zvláštního. Na konci očekávejte vy, co jste omylem zabloudili na můj blog, a to vím, že vás není moc, takovou malou ochutnávku všeho :D .

Jinak, konec roku se blíží, každý den se mně někdo ptá, jestli už mám napsaný proslov a tak.. no, popravdě, nemám, ale zkusím dát něco dohromady.

V sobotu jedu do Brna nakupovat :D Šaty, na svatbu :) to bude parádička. A když se mi tam žádné nebudou líbit, tak prostě zajdu do dm a koupím si konečně ty gelové linky, bronzer a uvažuju taky o tom peru na linky, protože mně ráno nebaví to dělat těma tekutýma, i když moc dobře vím, že to pero je na hovno, protože absolutně nekreslí.

A světe div se, vyměnila jsem prostřeno za Hotel Paradise. Zatím teda jsem u 21.3.2012, a osobně nejradši mám Niki, Zuzku, Nelu a Nika.

9.5.2012

9. may 2012 at 19:50 | Caroline |  Vylívání mozku~
Ooo ano, vím že je to obrovská troufalost, dávat si sebe samotnou do záhlaví. Aspoň ale víte, co za zrůdu tady plodí články.

Změnila jsem záhlaví a sladila to, do mojí oblíbené trojkombinace : fialová,růžová, modrá .. Jsem na tuto trojku ujetá, kdybych měla stát, moje trikolora ponese přesně tyto barvy..

A jinak, co nového?
-jsem přijatá teda na střední školu, takže tyto poslední dva měsíce ve škole jenom přežívám. Flákám se, jak nejvíc to de.
-v pondělí mě čeká celodenní cesta na 5 dní do Londýna. ANO! Já jedu do Anglie! Patřím mezi nejšťastnější lidi.
-výhlídla jsem si šaty, přemluvila maminu, jelikož sou za velmi příznivou cenu, tak si pro ně v pátek zajedu. Snad tam ještě budou. Kdo by to nekoupil za tu cenu.
-ke konci roku snad rozjedu ten blog o Skins

Ale vrátím se k tomu, proč sem vlastně šla po dlouhé době na blog.

Abraka dabraka simsala bim, aneb, jak jsem si vlastně přičarovala kluka.
Byl říjen. Začínal být hodně studený. Víkend jsme celý trčeli na "kopkách" v baji. Sešlo se tam několik lidí, puštěli si písničky, pili, kouřili. Na co sedět doma. V baji sem se tak mírně nudila, nebo spíš měla náladu dělat si z lidí srandu, že jsem psala všem, kteří tam byli a na které bylo číslo třeba :ahoj. Nebo tak. Byla tam s náma Zu, ano, ten kluk, co s ním právě chodím 7 měsíců a 9 dní, je její bratránek. A já že ať mi na něj dá číslo. A tak nějak vypadala ta konverzace:
~Abraka dabraka simsala bim.
-What?
~Chceš si zakouzlit?
-:D
...
no, ano, prostě sem mu psaa totální sračky :D A rozvíjelo se to. On vlastně od začátku věděl, že sem to byla já. Já sem najivně myslela, že to netuší.
Znali jsme se asi týden, ale začali sme spolu chodit. Znali jsme akorát své jméno a telefonní číslo.
Bylo to úžasné, takové objevování něčeho nového. Na začátku sem si nemyslela, že nám to vydrží tak dlouho. Postupně sem se začala zamilovávat. Poznala sem v něm nejlepšího kamaráda, milovanou osobu, člověka, kterému řeknu všechno, pro kterého bych udělala všechno. Jojo, je to láska :D